Možná je to vaše maminka, tatínek, babička nebo dědeček. Nebo se staráte o někoho s postižením. Mnoho lidí se u nás bez každodenní asistence neobejde, a většině z nich tuto službu zajišťují právě příbuzní či známí. Období dovolených je pak jeden velký stres. Pokud na myšlenku odpočinku nerezignují úplně, řeší pečovatelé a asistenti zcela zásadní otázku: jak zajistit, aby po dobu jejich nepřítomnosti jejich svěřenci nic nechybělo. Pokud jde o drobnou výpomoc, je ještě možné se většinou domluvit s rodinou nebo kamarády. Horší to je, když dotyčný potřebuje péči a dohled dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu.
I v České republice existují takzvaná odlehčovací zařízení. Jejich úkolem je přesně toto: nabídnout rodinám a přátelům těch, co pečují o dlouhodobě nemocné či postižené, možnost si na pár dní vydechnout, odjet na dovolenou či si něco vyřešit. Problémem ovšem je, že podobných zařízení je málo, a zejména před dovolenými bývají beznadějně plná. Navíc pro některé lidi může být i přesun z jejich vlastního domova někam jinam velmi stresující. Pak přicházejí na řadu osobní asistenti a asistentky. Ti docházejí přímo ke klientovi domů, a pomáhají mu, s čím zrovna potřebuje: nakupují, vaří, ale i dávkují léky nebo pomáhají při rehabilitaci. Stojí ale i stokorunu na hodinu, takže celodenní asistence pak vyjde skoro na dva a půl tisíce. Navíc jich je málo, a již nyní pracují na sto dvacet procent.
Jak tuto situaci změnit? Především potřebujeme více lidí v sociálních službách. Tato práce je dnes podhodnocená, a přitom je náročná časově, fyzicky i psychicky. Je také potřeba dále rozvíjet instituce, které by lidem se speciálními potřebami nabídly možnost přechodného ubytování. Protože můžete být klidně matka Tereza, ale i vy byste měli mít možnost si někdy odpočinout. Zasloužíte si to.