Bez louhu to nepůjde
Základem pro výrobu mýdel je vždy louh, konkrétně hydroxid sodný. Ovšem pozor, jde o silnou žíravinu na opačném konci spektra pH kyselin a zásad. Zatímco jednou z nejsilnějších kyselin, která rozleptá i koberec, je kyselina solná v žaludku, k nejsilnějším zásadám patří právě hydroxid sodný. Při práci je nutné mít patřičné ochranné pomůcky (rukavice, brýle a oděv). Další příměsi tvoří rostlinné oleje a tuky, např. mandlový, rýžový, slunečnicový, olivový, avokádový atd. Hotové výrobky se ještě za tepla odlévají do dřevěných forem, kde se nechají tvrdnout a zrát, a odkud se pak naporcují odřezáváním na jednotlivé kusy. Některé mýdlárny mají speciální formy pro jednotlivé kusy mýdel tvarované a s různými ornamenty a nápisy.
Jak postupovat
V nerezové nádobě se smíchá louh s vodou v přesném poměru, který udává předpis výrobce. Většina mýdláren si své recepty pečlivě střeží, ovšem některé lze získat z internetu. Z výuky chemie bychom si měli pamatovat, že se nikdy nelije voda do hydroxidu, ale přesně naopak. Chemickou reakci provází proces vzniku tepla až téměř do bodu varu, uvolňují se při tom nebezpečné výpary a tento postup by se měl provádět venku s dostatečným odvětráním. Jakmile se směs ochladí na požadovanou teplotu (dle receptu), přidává se do rozpuštěných tuků nebo olejů. Tuhost mýdel ovlivňuje množství a měkkost (tekutost) olejů. Podmínkou je, aby byly všechny ingredience o stejné teplotě. Opět nesmíme vlévat oleje do louhové směsi s vodou, ale naopak!
Po několika desítkách sekund nebo minutách začne směs tuhnout, musí se již po celou dobu míchat, přičemž konzistence připomíná pudink. Na závěr se mýdlová hmota obohacuje sušenými bylinkami, případně přírodními éterickými oleji kvůli vůni. Následuje odlévání do forem, tuhnutí a po 24 hodinách nebo delším několikadenním intervalu krájení a balení.